DESMOS Cauldron

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Manus Basin

Kde: S. Pacific, Manus Basin
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 000 m
Nejvyšší teplota: 120 °C
Objeven: 1990 deep-sea monitoring system (DESMOS) video and still cameras
Poloha: -3,696°, 151,872°

DESMOS je kaldera podmořské sopky v Manuské pánvi u Papuy-Nové Guineje, asi 2 000 m pod hladinou. Vyvěrá v ní mléčně bílá, velmi kyselá voda plná síry, kterou do mořské vody přidávají plyny unikající přímo z magmatu. ^{[1, 2, 3]}

Co to je

Kaldera (propadlina na vrcholu sopky) leží na rozšiřujícím se centru v Manuské pánvi v Bismarckově moři. Jde o zaobloukovou pánev: oblast za řadou sopek nad zanořující se deskou, kde se zemská kůra roztahuje a vzniká nové dno. ^[1]

Podle zprávy J. Hashimota a S. Ohty z roku 1999, kterou cituje databáze InterRidge, byla nejživější činnost na malé terase na severozápadní vnitřní stěně kaldery, v hloubce kolem 2 000 m. Silné výrony jsou vázané na zlom v této stěně. InterRidge uvádí dvě místa s názvy Genge-ba a Onsen. ^[1]

Zrnka pyritu a ryzí síra tu tmelí sopečné úlomky a písek do pevné horniny. ^[1]

Co o něm dnes víme

Voda z průduchů je extrémně kyselá. InterRidge uvádí pH 2; tým J. Seewalda z Woods Hole Oceanographic Institution a dalších pracovišť naměřil v méně horké vodě z DESMOS a sousedních SuSu Knolls pH 0,9 až 1,5. Taková voda vytváří „bílý kouř“: barví ji drobná zrnka síry, která se z ní vylučují. ^{[1, 2]}

Voda obsahuje mnohem víc síranu než mořská voda. Podle vědců vzniká tak, že se téměř nezměněná mořská voda mísí s plyny z magmatu, hlavně s oxidem siřičitým, aniž by předtím dlouho reagovala s horninou. ^{[2, 3]}

Teplota výronů byla podle abstraktu E. Reevese a kolegů při odběrech stále nízká, kolem 120 °C, vzorky z roku 2006 ale ukázaly víc magmatického oxidu siřičitého než v roce 1995. V mléčně bílé vodě z DESMOS i SuSu Knolls byly sodík, draslík, hořčík a vápník oproti mořské vodě zředěné až o 30 %. ^{[3, 1]}

Objev

Průduchy tu v roce 1990 zachytily videokamery a fotoaparáty hlubokomořského pozorovacího systému DESMOS (Deep-Sea Monitoring System). Ve vodě nad dnem se našly i mraky vody z průduchů ve dvou hladinách: v 1 100 m s metanem a manganem a hlouběji, v 1 700 m, s metanem, manganem, hliníkem a zvýšenou teplotou. ^[1]

Hashimoto a Ohta v citované zprávě píší, že na terase v kaldeře našli jasné známky hydrotermální činnosti a společenstva živočichů vázaná na průduchy. Výsledky výprav BIOACCESS z let 1996 a 1998 shrnuli Hashimoto a kolegové v roce 1999. ^[1]

Život

Kolem výronů žijí mlži rodu Calyptogena, trubicovití červi a humrovci (krabům podobní korýši s ohnutým zadečkem). Dno místy pokrývají povlaky bakterií. ^[1]

Fakta

Nejvyšší teplota: 120 °C
Kyselost vody: pH 0,9–1,5 (DESMOS a SuSu Knolls)
Objev: 1990, kamerový systém DESMOS

Slovníček

kaldera: velká propadlina na vrcholu sopky, vzniklá zhroucením nad vyprázdněným magmatickým krbem
zaoblouková pánev: oblast za řadou sopek nad zanořující se deskou, kde se kůra roztahuje a na dně vzniká nová kůra
pH: míra kyselosti; 7 je neutrální, čím nižší číslo, tím kyselejší; mořská voda má asi 8
pyrit: sulfid železa, žlutý lesklý minerál, kterému se říká kočičí zlato
oxid siřičitý: plyn (SO₂), který uniká z magmatu; ve vodě z něj vzniká kyselina
hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá v horninách pod dnem

Zdroje

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.