TerraBeat – zemětřesení a sopky

Consag Basin

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Gulf of California

Kde
N. Pacific, Gulf of California
Prostředí
mid-ocean ridge
Činnost
active, inferred
Hloubka
140 m
Objeven
2007 echosounder and grab samples
Poloha
30,633°, -113,908°

Pánev Consag je mělká propadlina na dně severní části Kalifornského zálivu v Mexiku. Na jejím jihovýchodním okraji, jen 110–140 m pod hladinou, unikají ze dna desítky proudů plynových bublin a sedimenty jsou tu teplejší než okolní voda. Vědci to vysvětlují tím, že se tu zemská kůra trhá a začíná vznikat nová oceánská kůra. [1, 2]

Jak vznikl

Kalifornským zálivem prochází soustava propadlin (pánví), v nichž se zemská kůra roztahuje – tzv. rift. Pánve Wagner a Consag jsou podle abstraktu z roku 2009 nejsevernější z osmi činných pánví tohoto systému; jejich nejhlubší místa leží asi 200–210 m pod hladinou. [3]

Jde o tzv. pull-apart pánve: vznikají tam, kde se dvě kry podél zlomu posouvají vedle sebe a mezi nimi se kůra rozevírá. Východní okraj obou pánví lemuje strmý Wagnerův zlom. Dno pánve Wagner pokrývá silná vrstva usazenin, která podle vědců může zakrývat sopečnou činnost v hloubce. [2, 3]

Katalog InterRidge řadí místo mezi středooceánské hřbety jako rodící se rift, i když tektonický model, ze kterého katalog jinak vychází, ho vede jako pevninský transformní zlom. [1]

Objev

V roce 2007 proměřovali vědci dno ozvěnovým hloubkoměrem (echolotem), který zachytí i stoupající bubliny. V jihovýchodním rohu pánve Consag našli přes 60 míst, odkud stoupají bubliny. Jsou tam i dvě bahenní kupy, které pojmenovali El Puma Mounds. [1, 2]

Teplotu přímo na dně změřit nedokázali. Vzorky sedimentu vytažené drapákem ale byly po vylovení až o 10 °C teplejší než voda u dna. Katalog InterRidge vede místo jako činné jen „odvozeně“, ne přímo pozorovaně. [1]

Co o něm dnes víme

Článek z roku 2010 popsal na okrajích pánví Wagner a Consag v hloubkách 65–150 m výrony plynu, krátery po něm (tzv. pockmarky), pravděpodobné bahenní sopky široké několik set metrů, usazeniny bohaté na pyrit a baryt a živočichy závislé na chemosyntéze. Plyn uniká hlavně podél drobných zlomů, které jsou nejspíš odnoží Wagnerova zlomu. [2]

Podle abstraktu z roku 2009 zachytily echoloty v obou pánvích přes 246 sloupců bublin; některé stoupaly až k hladině a praskaly na ní. Protože měřicí trasy byly od sebe 1 km, vědci odhadují, že podél Wagnerova zlomu je nejméně 15 000 jednotlivých výronů. Unikající oxid uhličitý okyseluje vodu u dna na ploše přes 365 km². [3]

Autoři se domnívají, že činnost pohání silný únik plynu a vysoký tok tepla z hloubky, který souvisí s počátkem vzniku oceánské kůry. Opírají se přitom o údaje o stavbě kůry, toku tepla a složení unikajících tekutin ze sousedních pánví. [1]

Fakta

Výrony plynu
přes 60 míst v jihovýchodním rohu pánve
Teplota sedimentu
až o 10 °C víc než voda u dna
Hlavní zlom
Wagnerův zlom
Okyselená voda u dna
přes 365 km² (vlivem unikajícího CO₂)

Slovníček

pull-apart pánev
propadlina, která vzniká tam, kde se dvě kry posouvají podél zlomu vedle sebe a mezi nimi se kůra rozevírá
rift
místo, kde se zemská kůra roztahuje a trhá; může z něj časem vzniknout nový oceán
echolot
přístroj, který měří hloubku pomocí ozvěny zvuku; zachytí i hejna ryb nebo stoupající bubliny
pockmark
mělký kráter na mořském dně, který vyhloubil unikající plyn nebo voda
bahenní sopka
kupa z bahna, kterou na povrch vytlačuje plyn a voda z hloubky; obvykle nesouvisí s magmatem
chemosyntéza
způsob výživy bakterií, které energii získávají z chemických látek (např. sirovodíku nebo metanu) místo ze slunečního světla

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Consag Basin, PANGAEA (2020)
  2. Canet, C., Prol-Ledesma, R.M., Dando, P.R. et al. (2010): Discovery of massive sea floor gas seepage along the Wagner Fault, northern Gulf of California. Sedimentary Geology 228(3–4), 292–303, doi:10.1016/j.sedgeo.2010.05.004 (abstrakt), Sedimentary Geology (abstrakt v repozitáři IPN) (2010)
  3. Prol-Ledesma, R.M., Canet, C., Dando, P.R. (2009): Bathymetric characterization of tectonically active basins in the northern Gulf of California. Geophysical Research Abstracts 11, EGU2009-11249, EGU General Assembly 2009 (2009)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.