CIR, 8-17 S, Segment 6, 14.75 S
hydrotermální průduchy, Indian, CIR
- Kde
- Indian, CIR
- Prostředí
- mid-ocean ridge
- Činnost
- active, inferred
- Hloubka
- 3 400 m
- Objeven
- 2010 plume only
- Poloha
- -14,750°, 66,500°
Toto označení patří místu na Středoindickém hřbetu u 14,75° jižní šířky, uprostřed Indického oceánu, kde korejští vědci zachytili ve vodě stopy horkých pramenů. Samotné prameny na dně zatím nikdo neviděl a hloubka asi 3 400 m je jen odhadnutá z obrázků v odborných pracích. [1]
Co to je
Středoindický hřbet je podmořské pohoří, na jehož ose se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a vzniká mezi nimi nová oceánská kůra. V tomto místě se dno rozšiřuje asi o 37,9 mm za rok, hřbet tedy patří k pomalým. Místo leží na volném moři, mimo vody kteréhokoli státu. [1, 2]
Podle označení v katalogu jde o šestý úsek (segment) hřbetu mezi 8° a 17° j. š. Katalog InterRidge ho vede jako činný jen podle nepřímých důkazů: v roce 2010 se tu našly stopy oblaků ohřáté vody, ne prameny samotné. [1]
Objev
Severní část Středoindického hřbetu zkoumal v letech 2009–2011 korejský ústav KORDI (dnes KIOST). Vědci spouštěli do vody sondy CTD, které měří vodivost, teplotu a hloubku a nesou i další čidla. Stopy horkých pramenů podle shrnutí z roku 2012 našli na všech sedmi zkoumaných úsecích, většinou v hloubce 3 000–3 500 m. [2]
Měření ve vodě má ale háček: voda v osním údolí hřbetu je obecně kalnější, což mohou způsobit i zvířené usazeniny ze dna. Rozbory metanu rozpuštěného ve vodě přímo na lodi však podle zprávy J. Kima z roku 2010 ukázaly, že většina zachycených signálů na hřbetu pochází z horkých pramenů. [1]
Co o něm dnes víme
Korejský tým později vyhodnotil 118 svislých měření v celém úseku 8°–17° j. š. Oblaky se nejčastěji objevovaly tam, kde je hřbet nesouměrný a na jednom jeho boku vystupují masivy ultramafických hornin (pocházejících ze zemského pláště), hlavně poblíž míst, kde je osa hřbetu přerušená a posunutá. Na šesti místech zachytili oblaky i na svazích mimo osu. [3]
Podle autorů o tom, jak často se prameny na hřbetu vyskytují, rozhoduje hlavně dlouhodobý přísun magmatu; kde přesně vyvěrají, ovlivňuje nejspíš propustnost horniny. U dvou zkoumaných pramenů metan ve vodě podle nich pochází nejspíš z plynů uvolněných z magmatu nebo z chemické syntézy z anorganických látek. [3]
Fakta
- Doložení
- jen stopy ve vodě (2010), prameny dosud neviděny
- Výzkum
- korejský ústav KORDI/KIOST, 2009–2011
- Hloubka oblaků na hřbetu
- většinou 3 000–3 500 m
Slovníček
- litosférická deska
- velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
- segment hřbetu
- úsek středooceánského hřbetu mezi dvěma místy, kde je osa přerušená nebo posunutá
- CTD
- sonda spouštěná z lodi, která měří vodivost (slanost), teplotu a hloubku; často nese i další čidla
- osní údolí
- příkopová propadlina podél osy pomalého hřbetu, kde vzniká nové dno
- zemský plášť
- vrstva Země pod kůrou, tvořená hlavně horninou peridotitem
Zdroje
- Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – CIR, 8-17 S, Segment 6, 14.75 S, PANGAEA (2020)
- Son, J., Kim, J., Pak, S.-J., Son, S.-K., Moon, J.-W., Baker, E.T. (2012): Hydrothermal Activity Along Multiple Ridge Segments of the Northern Central Indian Ridge, 8°-17°S. AGU Fall Meeting 2012, KIOST SciWatch (záznam abstraktu) (2012)
- Moon, J.-W., Kim, J., Son, J., Son, S.-K. (2015): Hydrothermal plume along the northern Central Indian Ridge, 8°S–17°S: Magmatic and tectonic control on hydrothermal activity at slow-spreading ridge. Goldschmidt 2015 Abstracts, 2183, Goldschmidt Conference (2015)
Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.
Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.