CIR, 8-17 S, Segment 5, 12.25 S

hydrotermální průduchy, Indian, CIR

Kde: Indian, CIR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 4 000 m
Objeven: 2010 plume only
Poloha: -12,250°, 65,700°

Toto označení patří místu na Středoindickém hřbetu u 12,25° jižní šířky, uprostřed Indického oceánu, kde korejští vědci v roce 2010 zachytili ve vodě stopy horkých pramenů. Samotné prameny na dně zatím nikdo neviděl; hloubka asi 4 000 m je jen odhadnutá z obrázku v odborném článku. ^[1]

Co to je

Středoindický hřbet je podmořské pohoří, na jehož ose se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a mezi nimi vzniká nová oceánská kůra. V této části se rozšiřuje asi o 34,8 mm za rok, patří tedy mezi pomalé hřbety. Místo leží na volném moři, mimo vody kteréhokoli státu. ^{[1, 3]}

Jde o pátý úsek (segment) hřbetu mezi 8° a 17° j. š., jak je číslovali korejští vědci. Přesná poloha zdroje není jistá: v hlavní mapě studie Sona a kolegů z roku 2014 místo zakreslené není, podle jiného jejich obrázku tam ale být může. ^[1]

Objev

V roce 2010 zkoumala severní část hřbetu korejská výprava (IR09, druhá část). Odebírala horniny a do vody spouštěla i za lodí vlekla sondy CTD, které měří vodivost, teplotu a hloubku a k nimž bývají připojena další čidla. Stopy oblaků ohřáté vody z pramenů našla na všech pěti zkoumaných úsecích; tento je mezi místy, která katalog InterRidge z této výpravy uvádí. ^[1]

Měření průhlednosti vody ale ukázalo, že voda v osním údolí hřbetu je obecně kalnější, což mohou způsobit i zvířené usazeniny ze dna. Rozbory metanu rozpuštěného ve vodě přímo na lodi však podle zprávy J. Kima (2010) ukázaly, že většina zachycených signálů pochází z horkých pramenů. ^[1]

Co o něm dnes víme

Korejský tým z ústavu KIOST později vyhodnotil 118 svislých měření v celém úseku 8°–17° j. š. Oblaky se nejčastěji objevovaly tam, kde je hřbet nesouměrný a na jednom jeho boku vystupují horniny ze zemského pláště, hlavně poblíž míst, kde je osa hřbetu přerušená a posunutá. Na šesti místech našli oblaky i na svazích mimo osu hřbetu. ^[2]

Podle autorů o tom, jak často se prameny na hřbetu vyskytují, rozhoduje hlavně dlouhodobý přísun magmatu; kde přesně vyvěrají, ovlivňuje nejspíš propustnost horniny. Starší shrnutí z roku 2012 uvádí, že stopy činnosti má všech sedm zkoumaných úseků a že oblaky leží většinou v hloubce 3 000–3 500 m. ^{[2, 3]}

Fakta

Objev: 2010, jen oblak ve vodě (korejská výprava IR09)
Průzkum úseku 8–17° j. š.: 118 svislých měření CTD

Slovníček

středooceánský hřbet: podmořské pohoří, na jehož ose se od sebe vzdalují dvě desky a vzniká nová oceánská kůra
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
hydrotermální oblak: mrak ohřáté vody s rozpuštěnými látkami a jemnými částečkami, který stoupá od pramenů na dně a šíří se ve vodě
CTD: sonda spouštěná z lodi, která měří vodivost (slanost), teplotu a hloubku vody; často nese i další čidla
zemský plášť: vrstva Země pod kůrou; její svrchní část tvoří hlavně hornina peridotit

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – CIR, 8-17 S, Segment 5, 12.25 S, PANGAEA (2020)
Moon, J.-W., Kim, J., Son, J., Son, S.-K. (2015): Hydrothermal plume along the northern Central Indian Ridge, 8°S–17°S: Magmatic and tectonic control on hydrothermal activity at slow-spreading ridge. Goldschmidt 2015 Abstracts, 2183, Goldschmidt Conference (2015)
Son, J., Kim, J., Pak, S.-J., Son, S.-K., Moon, J.-W., Baker, E.T. (2012): Hydrothermal Activity Along Multiple Ridge Segments of the Northern Central Indian Ridge, 8°-17°S. AGU Fall Meeting 2012, American Geophysical Union (záznam v repozitáři KIOST) (2012)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.