CIR, 8-17 S, Segment 3

hydrotermální průduchy, Indian, CIR

Kde

Indian, CIR

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

active, inferred

Hloubka

3 500 m

Objeven

2010 plume only

Poloha

-10,660°, 66,500°

Toto označení patří místu na Středoindickém hřbetu, asi 3 500 m pod hladinou Indického oceánu, kde korejští vědci v roce 2010 zachytili ve vodě stopy horkých pramenů. Samotné prameny tu podle databáze InterRidge nikdo neviděl. ^[1]

Objev

Severní část Středoindického hřbetu mezi 8° a 17° jižní šířky soustavně zkoumali korejští vědci v programu tehdejšího Korejského institutu oceánského výzkumu (KORDI) v letech 2009–2011; dnes instituce nese název KIOST. Šlo o první systematické hledání stop horkých pramenů (hydrotermálních průduchů) na tomto úseku hřbetu. Hřbet se tu rozšiřuje pomalu, podle abstraktu z roku 2012 asi o 35–40 mm za rok. ^{[3, 2]}

Vědci spouštěli z lodi do vody sondy CTD, které měří teplotu, slanost a další vlastnosti vody, a odebírali horniny ze dna. Při plavbě v roce 2010, zaměřené na úsek mezi 8° a 12° jižní šířky, zachytili stopy pramenů nad všemi pěti zkoumanými úseky hřbetu. Na palubě rozbor rozpuštěného metanu ukázal, že většina signálů opravdu pochází z pramenů, ne jen ze zvířeného kalu ode dna. ^[1]

Na úsecích 1 až 4 byla mnohá místa s oblakem (plume) doprovázena změnou oxidačně-redukčního potenciálu – chemickou stopou látek z pramenů. Podle autorů tak šlo poznat, která měření byla nejblíž činným zdrojům. Hloubku místa odhaduje InterRidge z obrázku v práci Son a kol. z roku 2014. ^[1]

Co o něm dnes víme

Celkem tým provedl mezi 8° a 17° jižní šířky 118 svislých měření. Oblaky se nejčastěji objevovaly tam, kde je hřbet nesouměrný: na jedné straně údolí vystupují velké masivy plášťových hornin, typicky blízko zlomů, které hřbet příčně posouvají. Celková četnost oblaků odpovídá tomu, co se zná z jiných hřbetů, a podle autorů ji určuje hlavně dlouhodobý přísun magmatu. ^[2]

Oblaky zachycené na šesti místech stranou od osy ukazují, že prameny mohou ležet i daleko od ní. Voda k nim možná proudí podél velkých zlomů s malým sklonem (detachmentů). Většina oblaků se podle abstraktu z roku 2012 držela v hloubkách 3 000 až 3 500 m. ^{[2, 3]}

V roce 2020 popsali korejští vědci mezi 8° a 12° jižní šířky čtyři nově objevená činná pole pramenů; dno u nich prohlíželi vlečenou kamerou. Všechna leží stranou od osy, na podmořských pahorcích nebo na oceánských jádrových komplexech (kupolích z hornin z hloubky). Pole leží podle této práce na úsecích 1 až 3; číslování úseků se ale s čísly v názvech InterRidge nemusí krýt. ^[4]

Jedno z polí z roku 2020, Onnuri, leží v úseku, který tato novější práce označuje jako úsek 3 – ale na 11°24,9′ jižní šířky, tedy jižněji než místo uvedené v InterRidge (10,66° j. š.). Je asi 2 000 m hluboko na vrcholu jádrového komplexu, vytéká z něj čirá voda o nízké teplotě (práce z roku 2022 ale soudí, že pod dnem obíhá voda teplejší než 200 °C) a žije tam 21 skupin větších živočichů, například mušle, krabi a krevety. Totožné s tímto místem tedy podle souřadnic není. ^{[5, 4, 1]}

Fakta

Zjištěno

2010, jen ze stop ve vodě

Výzkum

korejský KORDI (dnes KIOST), program 2009–2011

Slovníček

hydrotermální průduch

místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály

středooceánský hřbet

podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě desky a vzniká nová oceánská kůra

osové údolí

příkop podél středu pomalého středooceánského hřbetu, kde se kůra trhá a vzniká nová

CTD

sonda spouštěná z lodi na laně, která měří vodivost (slanost), teplotu a hloubku; často nese i další čidla

oxidačně-redukční potenciál

veličina, která vyjadřuje, jak silně voda okysličuje (oxiduje) nebo naopak redukuje; když do ní přitečou redukované látky z pramenů, klesne, a tak prozradí čerstvou vodu z pramenů

oblak (plume)

mrak vody z pramenů na dně, který stoupá a rozlévá se ve vodním sloupci; dá se zachytit přístroji i daleko od zdroje

detachment

velký zlom s malým sklonem, podél kterého se na pomalých hřbetech vysouvají na dno horniny z hloubky

rozpuštěný metan

plyn rozpuštěný ve vodě; z horkých pramenů ho vytéká mnohem víc, než je v okolní mořské vodě, proto prozrazuje jejich blízkost

oceánský jádrový komplex

kupolovitá podmořská hora, kde velký zlom vytáhl na dno horniny z hloubky, i ze zemského pláště

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – CIR, 8-17 S, Segment 3 (poznámky citují Kim 2010 a Son et al. 2014, G-Cubed 15(5), doi:10.1002/2013GC005206), PANGAEA (2020)
2. Moon, J.-W., Kim, J., Son, J., Son, S.-K. (2015): Hydrothermal plume along the northern Central Indian Ridge, 8°S–17°S: Magmatic and tectonic control on hydrothermal activity at slow-spreading ridge. Goldschmidt 2015 Abstracts, 2183, Goldschmidt Conference (2015)
3. Son, J., Kim, J., Pak, S.-J., Son, S.-K., Moon, J.-W., Baker, E.T. (2012): Hydrothermal Activity Along Multiple Ridge Segments of the Northern Central Indian Ridge, 8°-17°S. AGU Fall Meeting 2012 (záznam v repozitáři KIOST), American Geophysical Union / KIOST (2012)
4. Kim, J., Son, S.-K., Kim, D., Pak, S.-J., Yu, O.H., Walker, S.L. a kol. (2020): Discovery of Active Hydrothermal Vent Fields Along the Central Indian Ridge, 8–12°S. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 21(8), doi:10.1029/2020GC009058 (záznam v repozitáři NOAA), NOAA Institutional Repository (2020)
5. Lim, D., Kim, J., Kim, W., Kim, J., Kim, D., Zhang, L., Kwack, K., Xu, Z. (2022): Characterization of Geochemistry in Hydrothermal Sediments From the Newly Discovered Onnuri Vent Field in the Middle Region of the Central Indian Ridge. Frontiers in Marine Science 9, doi:10.3389/fmars.2022.810949, Frontiers in Marine Science (2022)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.