Carlsberg Ridge, CR2003

hydrotermální průduchy, Indian, Carlsberg Ridge

Kde: Indian, Carlsberg Ridge
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 3 500 m
Objeven: 2003 plume only; 2007 plume only
Poloha: 6,050°, 60,950°

CR2003 je označení obrovského oblaku ohřáté a minerály obohacené vody, který vědci v létě 2003 zachytili nad Carlsbergským hřbetem v severozápadní části Indického oceánu, kde je dno asi 3 500 m hluboko. Oblak byl dlouhý asi 70 km a patřil k největším svého druhu, jaké kdy byly naměřeny. Samotné prameny na dně, z nichž pocházel, se ale zatím najít nepodařilo. ^{[1, 2]}

Co to je

Carlsbergský hřbet je severní a severozápadní část podmořského pohoří v Indickém oceánu. Je to rozhraní, kde se od sebe vzdalují litosférické desky – Somálská deska na jedné straně a Indická a Arabská deska na druhé – a kde mezi nimi vzniká nová oceánská kůra. ^[2]

Hřbet se rozšiřuje pomalu, podle autorů objevu asi o 3 cm za rok (obě strany dohromady). U takových pomalých hřbetů se dřív předpokládalo, že horké prameny (hydrotermální průduchy) rozptylují do okolního oceánu teplo a látky méně účinně. ^[1]

Objev

Oblak objevila britská výprava lodi RRS Charles Darwin, kterou vedl Bramley Murton ze Southamptonského oceánografického centra. Podle tehdejší tiskové zprávy to bylo 23. července 2003 a šlo o první doklad horkých pramenů na tomto do té doby neprozkoumaném úseku hřbetu. Jiné prameny uvádějí červen nebo srpen 2003. ^{[3, 2, 1]}

Tiskové zprávy z doby objevu popisovaly oblak jako nejméně 600 m mocný a přes 30 km široký, s tepelným výkonem, který mohl přesáhnout 1 000 MW – podle Murtona to odpovídá skupině velkých elektráren. Pozdější odborné práce uvedly mocnost až 1 000 m a výšku až 1 400 m nade dnem osového údolí (Rona a kol., 2005) a délku asi 70 km a objem až 4 540 km³ (Murton a kol., 2006). ^{[3, 1]}

Co o něm dnes víme

Takovým náhlým a mohutným oblakům, při nichž se během krátké doby uvolní velké množství horké vody, se říká událostní oblaky (event plumes). CR2003 byl podle Murtona a kolegů první takový oblak zachycený mimo Tichý oceán a byl výrazně větší než dřívější známé případy. Indičtí vědci ho později označili za jednu z největších takových událostí, jaké kdy byly ve světových oceánech zaznamenány. ^{[1, 2]}

Autoři z toho vyvodili, že i pomalé hřbety mohou do oceánu rozptylovat teplo, látky ze dna i biologický materiál mnohem účinněji, než se myslelo. ^[1]

Indičtí vědci z Národního oceánografického institutu v Goa se na místo vrátili v červenci 2004 s lodí ORV Sagar Kanya. Teplotní a optické stopy oblaku už výrazně zeslábly, ale chemické stopy ve vodě přetrvávaly v hloubkách 2 500–2 900 m. Rozložení rozpuštěného manganu, metanu a helia-3 ukázalo hlouběji, mezi 3 150 a 3 400 m, ještě další vrstvu; podle autorů pocházela z poměrně čerstvého výronu. ^[2]

Při plavbě německé lodi Sonne v roce 2007 byly nad hřbetem znovu zaznamenány optické stopy aktivního hydrotermálního pole. Kamesh Raju tehdy napsal, že zdroj oblaku bude potřeba teprve najít. Katalog InterRidge proto pole vede jako „činné, odvozené“ – ze stop ve vodě, ne z přímého pozorování. ^[1]

Na Carlsbergském hřbetu se později našla i pole se skutečnými kupami sirníků. Například na poli Wocan-1 popsali vědci v roce 2024 činnou kupu asi 260 m širokou a 50 m vysokou, velikostí srovnatelnou s činnou kupou TAG na Středoatlantském hřbetu. ^[4]

Fakta

Objev: léto 2003, loď RRS Charles Darwin (vedoucí Bramley Murton)
Délka oblaku: asi 70 km
Objem oblaku: až 4 540 km³
Výška nade dnem: až 1 400 m
Zdroj na dně: dosud nenalezen

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
středooceánský hřbet: podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují dvě desky a z vystupujícího magmatu vzniká nová oceánská kůra
osové údolí: příkop podél středu pomalého středooceánského hřbetu, kde se kůra trhá a vzniká nová
událostní oblak (event plume): náhlý a velmi velký oblak ohřáté vody nad hřbetem, který vznikne krátkým mohutným výronem z pramenů na dně
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny a kupy u horkých průduchů

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Carlsberg Ridge, CR2003 (poznámky citují Rona et al. 2005, Murton et al. 2006, GRL 33, L10608, a Kamesh Raju 2008, InterRidge News 17), PANGAEA (2020)
Ray, D. et al. (2008): Water-column geochemical anomalies associated with the remnants of a mega plume: A case study after CR-2003 hydrothermal event in Carlsberg Ridge, NW Indian Ocean. Current Science 95(3), 355–360, Current Science (2008)
British oceanographers find „smoking“ submarine volcano in the Indian Ocean (tisková zpráva Southampton Oceanography Centre, 30. 7. 2003), Innovations Report / Southampton Oceanography Centre (2003)
Cai, Y., Han, X., Petersen, S., Wang, Y., Qiu, Z., Yang, M. (2024): Mineralization of sulfide mound at Wocan-1 hydrothermal field based on geological mapping, mineralogy and sulfur isotope studies, Carlsberg Ridge, Northwest Indian Ocean. Ore Geology Reviews 171, 106180, Ore Geology Reviews (záznam v GEOMAR OceanRep), doi:10.1016/j.oregeorev.2024.106180 (2024)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.