Carlsberg Ridge, 63 50'E

hydrotermální průduchy, Indian, Carlsberg Ridge

Kde: Indian, Carlsberg Ridge
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, inferred
Hloubka: 3 500 m
Objeven: 2009 plume only; 2012 plume and deposits
Poloha: 3,692°, 63,833°

Místo na jižní stěně osního údolí Carlsbergova hřbetu v severozápadní části Indického oceánu, asi 3 500 m pod hladinou. Vědci tu v roce 2009 zachytili ve vodě silné stopy horkých pramenů a čínská výprava v roce 2012 našla oblak i usazeniny. Na prakticky stejných souřadnicích leží pole Tianxiu, kde čínští vědci později z ponorky Jiaolong viděli činné černé kuřáky. ^{[1, 2, 3]}

Jak vznikl

Carlsbergův hřbet je severní pokračování Středoindického hřbetu: podmořské pohoří, na jehož ose se od sebe vzdaluje Africká a Indo-australská deska. Rozšiřuje se pomalu, o 22–32 mm za rok (katalog InterRidge uvádí pro toto místo 30,2 mm). ^{[3, 1]}

Prameny tu neleží přímo na ose, ale na vyvýšeninách na horním okraji jižní stěny osního údolí, asi 1 000 m nad jeho dnem. Na okolním dně vystupují horniny ze zemského pláště, peridotity přeměněné vodou na serpentinit. Takovým polím se říká ultramafická. ^{[2, 3]}

Objev

Tým D. Raye zkoumal tento úsek hřbetu v letech 2007 a 2009. Našel dvě oddělená místa s oblaky ohřáté vody – u 63°40′ a u 63°50′ v. d. U toho druhého, o kterém je tato stránka, sice neodebral vzorky vody, ale přístroje tu ukázaly v několika hloubkách silný zákal vody a změny oxidačně-redukčního potenciálu. To naznačuje víc zdrojů jen pár kilometrů od místa měření. ^{[2, 1]}

Podle autorů oblaky nepohání jen teplo z reakce plášťové horniny s vodou, jako je tomu u pole Lost City v Atlantiku. Složení oblaků připomíná spíš horká pole Rainbow a Logatchev ve Středoatlantském hřbetu, kde voda prochází jak plášťovými horninami, tak čedičem nebo gabrem. ^[2]

V roce 2012 zde čínská výprava (26. plavba organizace COMRA) zachytila oblak a našla i usazeniny z pramenů. Čínská národní zpráva pro InterRidge z roku 2013 uvádí, že u nově nalezeného činného průduchu na Carlsbergově hřbetu ukotvili lapač sedimentů, který zachytává částice padající z oblaku. ^{[1, 3]}

Pole Tianxiu

Pole Tianxiu (3,70° s. š., 63,83° v. d.) poprvé zaznamenala tatáž čínská výprava z roku 2012, na kterou odkazuje i katalog InterRidge u tohoto místa. Vizuálně ho vědci potvrdili v roce 2015 a v letech 2017 a 2022 sem sestupovala čínská ponorka s lidskou posádkou Jiaolong. Podle studie z roku 2023 je to první potvrzené horké pole na plášťových horninách v Indickém oceánu. ^[3]

Pole leží v hloubce 3 300–3 500 m asi 5 km od osy hřbetu. Činnost se soustředí do dvou míst asi 200 m od sebe. Na místě Y v hloubce 3 370 m stojí asi 18 m vysoká a 5 m široká stavba z mnoha štíhlých komínů, z jejíhož vrcholu valí černý „kouř“. Uprostřed stavby z „úlovitých“ komínů pomalu vytéká čirá horká voda, při měření v roce 2022 o teplotě 210–270 °C. ^[3]

Druhé místo, P, je mnohem méně činné než Y: tvoří ho asi 60 × 50 m velký „les“ komínů vysokých 1–5 m a mnoho z nich je povalených. Komíny jsou hlavně ze sirníků železa a zinku. Autoři soudí, že horkou vodu sem od zdroje tepla přivádějí mírně ukloněné velké zlomy ve stěně údolí. ^[3]

Život

Místo Y obléhají v obrovské hustotě krevety z čeledi Alvinocarididae. Kolem komínů na místě P žijí skupiny plžů Alviniconcha marisindica s krevetami a slávkami; v nečinných částech tohoto místa se daří sasankám. ^[3]

Fakta

Objev: 2009 (oblak, Indie), 2012 (oblak a usazeniny, Čína)
Sousední pole: Tianxiu, potvrzeno 2015
Nejvyšší změřená teplota (Tianxiu): 210–270 °C (2022)
Nejvyšší stavba (Tianxiu): asi 18 m

Slovníček

středooceánský hřbet: podmořské pohoří, na jehož ose se od sebe vzdalují dvě desky a vzniká nová oceánská kůra
osní údolí: propadlina podél osy pomalého hřbetu, ohraničená strmými stěnami
zemský plášť: vrstva Země pod kůrou; její svrchní část tvoří hlavně hornina peridotit
serpentinit: hornina, která vzniká, když peridotit z pláště reaguje s vodou
ultramafické pole: pole průduchů, kde horká voda prochází horninami z pláště chudými na křemík a bohatými na hořčík a železo
hydrotermální oblak: mrak ohřáté vody s rozpuštěnými látkami a částečkami, který stoupá od pramenů a šíří se ve vodě
oxidačně-redukční potenciál: veličina, která ukazuje chemickou „sílu“ vody přijímat, nebo odevzdávat elektrony; mění ji čerstvá voda z pramenů a změna rychle mizí
černý kuřák: komín, z něhož vytéká horká voda zčernalá drobnými zrnky sirníků
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou
gabro: tmavá hrubozrnná hornina, která vzniká pomalým utuhnutím magmatu hluboko pod povrchem

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Carlsberg Ridge, 63 50'E, PANGAEA (2020)
Ray, D., Kamesh Raju, K.A., Baker, E.T. a kol. (2012): Hydrothermal plumes over the Carlsberg Ridge, Indian Ocean. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 13, Q01009, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (abstrakt přes Crossref) (2012)
Liang, J., Tao, C., Wang, X. a kol. (2023): Geological context and vents morphology in the ultramafic-hosted Tianxiu field, Carlsberg Ridge. Acta Oceanologica Sinica 42(9), 62–70, Acta Oceanologica Sinica, doi:10.1007/s13131-023-2157-y (2023)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.