TerraBeat – zemětřesení a sopky

Bubbylon

hydrotermální průduchy, N. Atlantic, N MAR

Kde
N. Atlantic, N MAR
Prostředí
mid-ocean ridge
Činnost
active, confirmed
Hloubka
1 000 m
Nejvyšší teplota
300 °C
Objeven
2010 ROV MARUM-QUEST, same cruise as plume discovered by multibeam echosounder
Poloha
37,800°, -31,533°

Bubbylon je malé pole horkých podmořských pramenů na Středoatlantském hřbetu jihozápadně od Azorských ostrovů, asi 1 000 m pod hladinou. Našli ho v roce 2010 vědci z výpravy německé lodi Meteor díky tomu, že z jeho průduchů stoupají do vody bublinky plynu, které zachytil sonar lodi. [4, 2]

Objev

Pole objevila výprava M82/3 německé výzkumné lodi Meteor (6. září – 11. října 2010), kterou vedla Nicole Dubilier (Ústav Maxe Plancka pro mořskou mikrobiologii a centrum MARUM v Brémách). Na palubě bylo asi 30 vědců z Německa, Portugalska a Francie. Hlavním cílem výpravy bylo sousední, už známé pole Menez Gwen. [2, 4]

Klíčem k objevu byl nový mnohopaprskový sonar lodi (echolot, který zvukem měří hloubku v širokém pásu pod lodí). Ten dokáže „vidět“ i hejna bublinek plynu ve vodě. Nejdřív jím vědci zachytili bublinky nad polem Menez Gwen, pak po mnoha nocích hledání další sloupec bublin asi 5 km jižněji. [3, 2]

Sonda spuštěná přímo do bublinového sloupce naměřila vysoký obsah metanu a chemické signály typické pro hydrotermální průduchy (místa, kde ze dna vytéká voda ohřátá horkou horninou). Vědci pak riskovali celý ponor podmořského robota MARUM-QUEST – a už hodinu po jeho začátku narazili na první stopy činnosti. Hlavní pole bylo jen 10–20 m od místa, které předem vypočítali. Stalo se to 2. října 2010. [3, 2]

Jméno vybrali vědci na palubě hlasováním z více než 50 návrhů. Vyhrálo „Bubbylon“ – slovní hříčka z anglického bubbles (bubliny), které k objevu vedly, a z Babylonu jako připomínky mnoha jazyků, jimiž se na lodi mluvilo. [3]

Co to je

Na dně stojí komíny vysoké asi do 1 m. Vytéká z nich voda teplá až 300 °C, která nese hodně metanu a sirovodíku. Kolem žijí živočichové typičtí pro průduchy Středoatlantského hřbetu. [4, 2, 1]

Při stejné výpravě sonar odhalil v tomto úseku hřbetu nejméně pět dalších sloupců bublin, některé i mimo sopečně činnou osu, kde se s horkými prameny nepočítalo. Vědci z toho usoudili, že takových malých průduchů je na Středoatlantském hřbetu mnohem víc, než se předpokládalo, a mohou mít větší podíl na výměně tepla a látek v oceánu. [3, 2]

Co o něm dnes víme

Objev přišel až na konci výpravy v roce 2010, takže na odběr vzorků zbylo málo času. Vědci se proto vrátili v roce 2023 s výpravou M190 lodi Meteor a začátkem července pole systematicky vzorkovali. Zjistili, že stejně jako na nedalekém Menez Gwen tu ze dna uniká voda horká asi 300 °C a velmi bohatá na plyny. [5, 6]

Metan a sirovodík v této vodě jsou podle vědců hojnou potravou pro mikroby, které z chemické energie vyrábějí živiny (chemosyntéza). Na nich stojí celý potravní řetězec živočichů u průduchů. Hledání bublin sonarem podle nich funguje v hloubkách asi do 1 200 m. [6, 5]

Fakta

Objev
2. 10. 2010, loď Meteor (výprava M82/3) a robot MARUM-QUEST
Jak se našlo
bublinky plynu zachycené mnohopaprskovým sonarem
Poloha
asi 4–5 km jižně od pole Menez Gwen
Původ jména
bubbles (bubliny) + Babylon
Komíny
vysoké do asi 1 m

Slovníček

hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
Středoatlantský hřbet
podmořské pohoří uprostřed Atlantiku, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a vzniká nové oceánské dno
mnohopaprskový sonar
přístroj na lodi, který vysílá zvukové signály do širokého pásu pod lodí a podle ozvěny mapuje dno; zachytí i bubliny ve vodě
chemosyntéza
způsob, jak mikroby vyrábějí živiny bez slunečního světla – z energie chemických látek, například sirovodíku nebo metanu

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Bubbylon, PANGAEA (2020)
  2. Dubilier, N.: Short Cruise Report, Meteor Cruise No. 82, Leg 3 (MenezMAR), Ponta Delgada – Las Palmas, 06.09.–11.10.2010, Leitstelle Deutsche Forschungsschiffe, Universität Hamburg (2010)
  3. Dubilier, N.: M82/3 MenezMAR, 4. Wochenbericht vom 06. Oktober 2010, Leitstelle Deutsche Forschungsschiffe, Universität Hamburg (2010)
  4. Tisková zpráva Společnosti Maxe Plancka o objevu nového průduchu u Menez Gwen (7. 10. 2010), Max-Planck-Gesellschaft (2010)
  5. Cruise M190 of RV METEOR – Forth weekly report of July 2nd, 2023, Leitstelle Deutsche Forschungsschiffe, Universität Hamburg (2023)
  6. Forschungsfahrt M190 des FS METEOR – Fünfter Wochenbericht vom 09. Juli 2023, Leitstelle Deutsche Forschungsschiffe, Universität Hamburg (2023)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.