Broken Spur

hydrotermální průduchy, N. Atlantic, N MAR

Kde: N. Atlantic, N MAR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 3 100 m
Nejvyšší teplota: 365 °C
Objeven: 1993 submersible Alvin; earlier in 1993, water column anomalies and towed camera did not confirm activity
Poloha: 29,170°, -43,172°

Broken Spur je pole horkých podmořských pramenů na Středoatlantském hřbetu, asi 3 100 m pod hladinou. Voda z jeho komínů má přes 360 °C a žijí tu živočichové, kteří se liší od obyvatel ostatních atlantských průduchů. ^{[1, 3, 2]}

Co to je

Pole leží v příkopu uprostřed Středoatlantského hřbetu, na mladém sopečném hřbítku na jeho ose. Desky se tu od sebe vzdalují jen asi o 2,3 cm za rok – jde o pomalý hřbet. Katalog InterRidge ho dělí na východní údolí a západní plošinu. ^{[1, 3]}

Mezi pojmenovaná místa patří Bogdanov, Saracen's Head (Saracénova hlava), Spire (Věž), Wasp's Nest (Vosí hnízdo) a White Mushroom (Bílá houba). Z komínů proudí čirá horká voda o teplotě až 365 °C, u jejich paty prosakuje vlažnější voda kolem 50 °C. ^[1]

Jak vypadá

Podle mapování sonarem taženým nad dnem a ponorů s posádkou tvoří pole tři kupy sirníků (rudných minerálů kovů se sírou), ze kterých tryská horká voda, a dvě starší zvětralé kupy, kde prosakuje jen chladnější voda. Leží napříč úzkým příkopem na vrcholu hřbetu (tzv. příkopovou propadlinou). ^[2]

Největší z horkých kup je vysoká až 40 m a stojí uprostřed propadliny, dvě menší leží východně a západně od ní. Všechny tři jsou v jedné řadě kolmé na osu hřbetu. Vědci soudí, že místo, kudy horká voda vystupuje, určují dvě soustavy zlomů, které se tu kříží. ^[2]

Komíny jsou hlavně z chalkopyritu (sirníku mědi a železa), dalších sirníků mědi a železa a z anhydritu (síranu vápenatého). Na vrcholcích činných staveb jsou anhydritové útvary připomínající úly, které rozvádějí horkou vodu a slouží jako lešení, na kterém rostou křehké tenké komínky podobné varhanním píšťalám. ^[4]

Objev

V roce 1993 zachytila výprava v oblasti nejprve odchylky ve vodě, tažená kamera ale činnost nepotvrdila. Potvrdila ji až později téhož roku ponorka Alvin. ^[1]

Život

Žijí tu krevety z čeledi Alvinocarididae, krabi z čeledi Bythograeidae, ryby z čeledi Zoarcidae, slávky (Mytilidae) a mnohoštětinatí červi Polynoidae. ^[1]

Podle studie z roku 1995 se zdejší fauna liší od ostatních průduchů Středoatlantského hřbetu přinejmenším na úrovni druhů: našli tu nové krevety z čeledi Bresiliidae a nový rod hadice (příbuzné hvězdic). Krevet tu ale žije výrazně méně než krevet stejného rodu na jiných polích. ^[2]

Autoři to vysvětlují tím, že se činnost pole mění a možná se nedávno znovu oživila. Svébytná fauna podle nich také ukazuje, že pole je od ostatních průduchů dost izolované. ^[2]

Co o něm dnes víme

Z velikosti, tvaru a zvětrání kup a z okolních usazenin vědci usoudili, že průduchy tu jsou činné dlouho, nejspíš několik tisíc let. ^[2]

Rozbor vody ze tří horkých průduchů (360–364 °C) ukázal, že obsahuje hodně lithia, méně manganu a stroncia než jinde a o 14 % méně chloridů (soli) než mořská voda. Úbytek soli autoři vysvětlují tím, že se voda hluboko pod dnem rozdělila na slanější a méně slanou část (tzv. fázová separace) za tak vysokého tlaku a teploty, že už nevře obvyklým způsobem. ^[3]

V době té studie (1995) šlo teprve o čtvrté místo na pomalých hřbetech, odkud se podařilo takto horkou vodu odebrat. ^[3]

Fakta

Objev: 1993, ponorka Alvin
Nejvyšší kupa: až 40 m
Stáří činnosti: nejspíš několik tisíc let
Chloridy ve vodě: o 14 % méně než v mořské vodě

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
Středoatlantský hřbet: podmořské pohoří uprostřed Atlantiku, kde se od sebe vzdalují desky a vzniká nová oceánská kůra
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů
anhydrit: minerál síran vápenatý
chalkopyrit: mosazně žlutý minerál, sirník mědi a železa; důležitá měděná ruda
propadlina (graben): pruh dna nebo země, který poklesl mezi dvěma zlomy
fázová separace: rozdělení horké vody pod dnem na slanější a méně slanou (páře podobnou) část
hadice: mořští živočichové příbuzní hvězdicím, s tenkými pohyblivými rameny

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Broken Spur, PANGAEA (2020)
Murton, B.J., Van Dover, C., Southward, E. (1995): Geological setting and ecology of the Broken Spur hydrothermal vent field: 29°10'N on the Mid-Atlantic Ridge. Geological Society Special Publication 87, 33–41, Geological Society, London (záznam Duke Scholars), doi:10.1144/GSL.SP.1995.087.01.04 (1995)
James, R.H., Elderfield, H., Palmer, M.R. (1995): The chemistry of hydrothermal fluids from the Broken Spur site, 29°N Mid-Atlantic ridge. Geochimica et Cosmochimica Acta 59(4), 651–659, Geochimica et Cosmochimica Acta (záznam v NERC Open Research Archive), doi:10.1016/0016-7037(95)00003-I (1995)
Duckworth, R.C. et al. (1995): Mineralogy and sulphur isotope geochemistry of the Broken Spur sulphides, 29°N, Mid-Atlantic Ridge. Geological Society Special Publication 87, 175–189, Geological Society, London (záznam Duke Scholars), doi:10.1144/GSL.SP.1995.087.01.15 (1995)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.