TerraBeat – zemětřesení a sopky

Bounty Seamount

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Central Pacific

Kde
S. Pacific, Central Pacific
Prostředí
intra-plate volcano
Činnost
active, confirmed
Hloubka
420 m
Nejvyšší teplota
19 °C
Objeven
1999 submersible Nautile; 1989 plume only
Poloha
-25,167°, -129,400°

Bounty je činná podmořská sopka v jižním Pacifiku, asi 100 km východně od ostrova Pitcairn. Vyrůstá z hlubokého dna do výšky přes 3,5 km a její vrchol je jen asi 420 m pod hladinou. Na svazích z ní vytékají vlažné prameny, kolem nichž se usazují kůry bohaté na železo. [1, 2, 3]

Jak vznikl

Sopka patří k tzv. horké skvrně Pitcairn – místu, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním uprostřed litosférické desky vznikají sopky. Na ploše asi 9 500 km² tu na staré oceánské kůře stojí přes 100 podmořských sopek; Bounty a sousední Adams jsou dvě největší z nich, od vrcholu k vrcholu méně než 35 km od sebe. [1]

Podle mezinárodní studie z roku 2003 se dnešní východní okraj horké skvrny nachází právě u sopek Bounty a Adams, asi 110 km východně od Pitcairnu. Podle Wikipedie leží skupina podmořských hor, k níž Bounty patří, asi 100 km od Pitcairnu. [1, 3]

Jak vypadá

Bounty má u paty průměr asi 19 km a vysoká je kolem 3,5 km; podle Wikipedie asi 3 950 m. Za svou existenci vychrlila asi 310 km³ lávy. Autoři studie z roku 2003 odhadují, že takové množství mohlo při tamním tempu sopečné činnosti vzniknout asi za 58 000 let. [1, 3]

Ponory na západním svahu ukázaly nejméně devět po sobě jdoucích fází erupcí. Každá začínala tekutějšími čediči, které tvoří polštářovou lávu a obří lávové trubice, a končila hustšími lávami bohatšími na křemík (trachyandezit a trachyt), které tuhnou v kvádrech a blocích. [1]

Co o něm dnes víme

Čerstvé lávové proudy a známky nedávné hydrotermální činnosti, které vědci viděli při ponorech, podle nich ukazují, že sopka Bounty je stále činná. Na svazích jsou i malé kužely a kupy, které naznačují, že na úbočí dosud dochází k erupcím. [1]

Prameny jsou vlažné: databáze InterRidge uvádí nejvýš 19 °C, Wikipedie s odkazem na odbornou knihu z roku 2004 rozmezí 14–19 °C. Kolem nich vznikají kůry bohaté na železo; na vrcholech sopek u Pitcairnu se usazují kůry železa a manganu. [2, 3]

Objev

Sopky východně od Pitcairnu objevila v roce 1989 výprava výzkumné lodi Sonne. Vzorky vody z hloubky 400–500 m kousek východně od vrcholu Bounty tehdy obsahovaly zvýšené množství metanu, což vědci vzali jako důkaz, že sopka je hydrotermálně činná. [1, 2]

Přímo prameny uviděla až výprava Polynaut v srpnu a září 1999 s francouzskou lodí L'Atalante a ponorkou Nautile. Ze 21 ponorů jich 14 směřovalo k horké skvrně Pitcairn, z toho pět vedlo po svazích Bounty. [1, 2]

Fakta

Vrchol
asi 420 m pod hladinou
Objem lávy
asi 310 km³
Teplota pramenů
14–19 °C
Objev
1989, loď Sonne (metan ve vodě); 1999 ponorka Nautile
Jiné jméno
Volcano 2

Slovníček

horká skvrna
místo, kde z hlubokého zemského pláště stoupá horký materiál a nad ním vznikají sopky, často daleko od okrajů desek
litosférická deska
velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
hydrotermální průduch
místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
polštářová láva
láva, která pod vodou tuhne v oblých bochnících podobných polštářům
trachyt
světlejší sopečná hornina bohatší na křemík a alkalické kovy; její láva je hustá a teče pomalu

Zdroje

  1. Hekinian, R. et al. (2003): The Pitcairn hotspot in the South Pacific: distribution and composition of submarine volcanic sequences. Journal of Volcanology and Geothermal Research 121(3–4), 219–245, doi:10.1016/S0377-0273(02)00427-4, Journal of Volcanology and Geothermal Research (autorská verze v archivu Ifremer Archimer) (2003)
  2. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Bounty Seamount (cituje Stoffers et al. 1990), PANGAEA (2020)
  3. Bounty Seamount, Wikipedia

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.