Banua Wuhu submarine volcano

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Sangihe Arc

Kde: N. Pacific, Sangihe Arc
Prostředí: arc volcano
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 10 m
Objeven: 1996 or earlier, likely by SCUBA
Poloha: 3,138°, 125,491°

Na vrcholu podmořské sopky Banua Wuhu u ostrova Mahengetang v Indonésii vytéká jen asi 10 m pod hladinou teplá voda a ze dna stoupají bubliny plynu. Místo je oblíbené u potápěčů a v roce 1996 tu vědci popsali na dně čerstvě vznikající železné ooidy – drobné kuličky ze železitých minerálů, jaké známe hlavně ze starých hornin. ^{[1, 2, 3]}

Co to je

Pole leží v indonéském souostroví Sangihe, v řetězu sopek nad subdukční zónou (místem, kde se jedna deska zanořuje pod druhou). Sopka Banua Wuhu je postranní výběžek na severozápadní straně ostrova Mahengetang a její vrchol leží jen pár metrů pod hladinou. ^{[1, 3]}

Podle průzkumu z roku 2001 na vrcholu kolem 10 m hloubky bublá plyn, z dna je slyšet podzemní zvuková aktivita a vytéká teplá voda o teplotě kolem 50 °C. Dno tu běžně pokrývají několik milimetrů silné povlaky železitých oxidů (rezavých minerálů). ^[1]

Na družicových snímcích jsou v okolí často vidět dvě místa, odkud se do moře šíří zbarvená voda. Místo je oblíbené u potápěčů, kteří popisují bublání a zápach síry. ^[3]

Jak vznikl

Prameny jsou projevem sopky, která se čas od času vynoří nad hladinu. V roce 1835 tu erupce postavila ostrov vysoký asi 90 m, z něhož do roku 1848 zbylo jen pár skal. Další ostrovy vznikly v letech 1889, 1904 a 1919; poslední do roku 1935 zase zmizel. ^[3]

Teplá voda, která tu prosakuje usazeninami na dně vzhůru, s sebou podle výzkumu z roku 1996 nese rozpuštěné železo a křemík. Katalog InterRidge řadí Banua Wuhu mezi pole s nízkou teplotou vody. ^{[1, 2]}

Železné ooidy

V roce 1996 popsal tým J. M. Heikoopa na mělkém dně u Mahengetangu nezpevněnou usazeninu. Tvoří ji ooidy a pisoidy – kuličky z mnoha soustředných vrstev, podobné cibuli – složené z limonitu (rezavé železité rudy) a křemité hmoty. Uvnitř mají jádro z úlomku sopečné horniny andezitu. ^[2]

Usazenina je téměř čistá do hloubky nejméně 0,5 m a pokrývá nejméně 1 000 m²; vysrážený materiál obsahuje asi 50 % železa. Podle autorů se železo a křemík srážejí z teplé vody, která prosakuje usazeninou vzhůru. Proudy a unikající plyn kuličky stále převalují, a tak na nich rostou další a další vrstvy. ^[2]

Železné ooidy jsou běžné ve starých horninách, ale dnes vznikající se hledají těžko. Studie z roku 2019, která podobné kuličky popsala u sopečného ostrova Panarea v Itálii, zmiňuje Mahengetang jako dosud nejnovější popsaný nález železných ooidů na místě vzniku; ooidy vznikající v současnosti podle ní mohou pomoci pochopit dávná ložiska. ^[4]

Život

V okolí sopky rostou korálové útesy. Podle knihy Ekologie indonéských moří (Tomascik a kol., 1997) působí na místní korálové útesy jako „přirozená disturbance“ – tedy přírodní vliv, který útes narušuje. ^[1]

Fakta

Teplota vody: kolem 50 °C (průzkum 2001)
Hloubka: asi 10 m
Zvláštnost: dnes vznikající železné ooidy, asi 50 % železa
Ostrovy z erupcí: 1835, 1889, 1904, 1919 – všechny zanikly
Objev: nejpozději 1996, pravděpodobně potápěči

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
subdukční zóna: místo, kde se jedna litosférická deska zanořuje pod druhou; nad ní vzniká řetěz sopek
ooid: drobná kulička (menší než 2 mm) ze soustředných vrstev minerálu kolem jádra; větším se říká pisoidy
limonit: rezavě hnědá směs železitých minerálů, v podstatě přírodní rez
andezit: šedá sopečná hornina se středním obsahem křemíku, typická pro sopky nad subdukčními zónami
disturbance: v ekologii událost nebo vliv, který narušuje společenstvo organismů

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Banua Wuhu submarine volcano, PANGAEA (2020)
Heikoop, J.M., Tsujita, C.J., Risk, M.J., Tomascik, T., Mah, A.J. (1996): Modern iron ooids from a shallow-marine volcanic setting: Mahengetang, Indonesia. Geology 24(8), 759–762, doi:10.1130/0091-7613(1996)024<0759:MIOFAS>2.3.CO;2 (abstrakt), Geology (Geological Society of America); záznam McMaster University (1996)
Banua Wuhu, Smithsonian Global Volcanism Program
Di Bella, M. a kol. (2019): Modern Iron Ooids of Hydrothermal Origin as a Proxy for Ancient Deposits. Scientific Reports 9, 7107, Scientific Reports (2019)

Text sestaven 2026-10-30, ověřen 2026-10-30.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.