Bahia Concepcion

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Coastal Baja California

Kde: N. Pacific, Coastal Baja California
Prostředí: other
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 15 m
Nejvyšší teplota: 92 °C
Objeven: 1968 or earlier, likely by SCUBA
Poloha: 26,667°, -111,833°

V zátoce Bahía Concepción na mexickém poloostrově Baja California vyvěrá horká voda a plyn přímo u břehu – od pásu odlivu až do hloubky asi 13 m. Voda tu dosahuje až 92 °C. Není to průduch na středooceánském hřbetu, ale pramen na zlomu v pevninském okraji, kde se zemská kůra roztahuje. ^{[1, 2]}

Co to je

Horká voda a plynové bubliny unikají puklinami ve skalách a usazeninami podél zhruba 750 m dlouhého úseku pobřeží, v jedné přibližně rovné linii. Teplota je na dně asi 50 °C, ale už 10 cm pod povrchem usazenin dosahuje 87 °C. ^[1]

Kolem vývěrů se srážejí výrazně červené a žluté povlaky, hlavně z oxidů a hydroxidů železa. Voda nese ve srovnání s mořskou vodou víc vápníku, manganu, křemíku, arzenu, lithia a dalších prvků, a naopak méně sodíku, chloridů, hořčíku a síranů. ^{[1, 2]}

Plyn je převážně dusík a oxid uhličitý s menším podílem metanu. Podle jeho složení může plyn pocházet z rozkladu zbytků řas za vysoké teploty. ^{[2, 3]}

Jak vznikl

Prameny leží na zlomové zóně El Requesón, která se táhne od severozápadu k jihovýchodu přes poloostrov Concepción a zátoku. Podle průzkumu sonarem a potápěči řídí vývěry z velké části zlom probíhající od severozápadu k jihovýchodu z pevniny do moře. ^{[1, 2, 3]}

Celá oblast souvisí s roztahováním zemské kůry a se sopečnou činností, které daly vzniknout Kalifornskému zálivu. Podle chemie vody jsou zlomy hluboké a vede jimi dešťová voda, která se v hloubce ohřeje díky vysokému teplotnímu spádu (rychlému přibývání teploty s hloubkou). Podle výpočtů ze složení vody může mít v hloubce až asi 220 °C. ^{[3, 1, 2]}

Podobné pobřežní horké prameny jsou i na dalších místech Baja California a západního Mexika. Nedaleko leží geotermální pole Las Tres Vírgenes a asi 40 km jihovýchodně sopka Punta Púlpito. ^[1]

Život

Na skalách vedle míst, kde voda prosakuje jen slabě, žije podle průzkumu z roku 2003 víc ryb a víc přisedlých živočichů, kteří si potravu filtrují z vody. Naopak v měkkých usazeninách, kterými horká voda proudí, je zvířat zahrabaných v bahně méně a jsou méně rozmanitá. ^{[1, 2]}

Sumýši Holothuria inhabilis, kteří se živí poblíž vývěrů, mají v těle jiný poměr izotopů uhlíku a dusíku (variant týchž prvků s různou hmotností) než stejný druh sbíraný dál od pramenů. ^[2]

Studie z roku 2024 zkoumala mikroby v usazeninách u dvou míst v zátoce: Burro, kde 75–85 °C horká voda vytéká z puklin v usazeninách v hloubce 10–15 m, a laguny s mangrovy u Santispac, kde má voda 50–75 °C. Bakterií bylo u vývěrů většinou méně druhů než na okolních místech bez horké vody. ^[3]

Objev

Prameny jsou známé nejpozději od roku 1968, kdy vyšla zpráva C. C. McFalla o geologii okolí zátoky; objeveny byly pravděpodobně při potápění. Podrobně se zkoumají od začátku 21. století – geologie, chemie vody a plynů i místní život; patří k nim i průzkum života z roku 2003 a diplomová práce z mořské laboratoře Moss Landing v Kalifornii (2004). ^{[1, 2]}

Fakta

Délka pásu vývěrů: asi 750 m pobřeží
Zlom: zlomová zóna El Requesón
Plyn: hlavně dusík a oxid uhličitý, trochu metanu
Teplota v hloubce (výpočet): až asi 220 °C
První zmínka: 1968 (C. C. McFall)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
zlom: trhlina v zemské kůře, podél které se kusy horniny vůči sobě posunuly
teplotní spád: jak rychle teplota v zemi přibývá s hloubkou; kde je vysoký, je horko už blízko povrchu
geotermální pole: oblast, kde je pod zemí horká voda nebo pára, kterou lze vrty využít, třeba k výrobě elektřiny
izotopy: varianty téhož chemického prvku, které se liší hmotností atomů; jejich poměr prozradí, odkud látka pochází
mangrovy: stromy a keře rostoucí v mořské vodě na tropických pobřežích

Zdroje

Text sestaven 2026-10-29, ověřen 2026-10-29.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.