Ashadze-2

hydrotermální průduchy, N. Atlantic, N MAR

Kde: N. Atlantic, N MAR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 3 300 m
Objeven: 2007 ROV Victor 6000; 2005 TV profiling, plume, and dredge did not confirm activity
Poloha: 12,992°, -44,907°

Ashadze-2 je pole „černých kouřů“ – horkých podmořských pramenů s tmavou vodou plnou minerálů – na Středoatlantském hřbetu asi 3 200–3 300 m pod hladinou. Kouří tu z kráteru vyhloubeného ve skalách ze zemského pláště a vědci se domnívají, že voda se odtud občas dere ven výbušně, podobně jako u gejzíru. ^{[1, 2]}

Co to je

Pole leží kolem 13° severní šířky na západní stěně příkopu, který se táhne středem Středoatlantského hřbetu. Desky se tu od sebe vzdalují jen asi o 2,6 cm za rok. Asi 2,5 míle (přes 4 km) od něj leží sousední pole Ashadze-1. ^{[1, 2]}

Dno tu netvoří obvyklý čedič, ale hadcovaný peridotit (serpentinit) – hornina ze zemského pláště, která se při styku s vodou přeměnila – a gabro, hornina z hlubší části oceánské kůry. ^{[1, 2]}

Jak vypadá

Černé kouře stojí v kráterovité prohlubni na dně úzkého propadlého pruhu dna (propadliny) mezi výchozy gabra a serpentinitu. Podle studie z roku 2012 má kráter průměr asi 40 m a hloubku 5 m; starší zpráva z výpravy z roku 2007 uváděla průměr asi 25 m. ^{[2, 1]}

Usazeniny jsou dvojího druhu: masivní sirníky bohaté na měď (rudné minerály kovů se sírou) kolem černých kouřů a komíny ze směsi uhličitanů a sirníků. ^[1]

Objev

Výprava v roce 2005 oblast prozkoumala kamerou, měřením ve vodě a vlečným zařízením na sběr hornin ze dna (dragou), činnost pole tím ale nepotvrdila. Potvrdila ji až výprava Serpentine v roce 2007 s dálkově ovládanou ponorkou Victor 6000. ^[1]

Co o něm dnes víme

Vědci (Ondréas a kol., 2012) zmapovali okolí podrobnými měřeními hloubky a ponory robota. Kráter na Ashadze-2 podle nich připomíná podobné útvary u některých průduchů pole Logatchev o dva stupně severněji. ^[2]

Autoři studie z roku 2012 se domnívají, že hydrotermální činnost na polích Ashadze může mít výbušnou podobu – voda pod dnem se může náhle uvolnit jako u gejzíru. Už objevitelé v roce 2008 psali, že stavba kolem kouřů může ukazovat na občas výbušné vyvěrání. ^{[2, 1]}

Studie také navrhuje, že horká voda tu stoupá hlavně podél velkého mírně ukloněného zlomu (tzv. oceánského detachmentu), který slouží jako snadná cesta horninou. ^[2]

Fakta

Objev: 2007, výprava Serpentine, ponorka Victor 6000
Hornina: serpentinit a gabro
Kráter s kouři: průměr asi 40 m, hloubka 5 m
Sousední pole: Ashadze-1

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály
černý kouř: horký průduch, z jehož komínu proudí tmavá voda plná drobných zrnek sirníků
zemský plášť: vrstva Země pod kůrou, tvořená hlavně horninou peridotitem
serpentinit (hadec): hornina, která vzniká, když peridotit z pláště reaguje s vodou
gabro: tmavá hrubozrnná hornina, která vzniká pomalým utuhnutím magmatu hluboko pod povrchem
oceánský detachment: velký mírně ukloněný zlom na pomalém hřbetu, po kterém se odsouvá dno a na povrch se dostávají hlubinné horniny
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou
propadlina: pruh dna, který poklesl mezi dvěma zlomy

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Ashadze-2, PANGAEA (2020)
Ondréas, H., Cannat, M., Fouquet, Y., Normand, A. (2012): Geological context and vents morphology of the ultramafic-hosted Ashadze hydrothermal areas (Mid-Atlantic Ridge 13°N). Geochemistry, Geophysics, Geosystems 13, Q0AG14, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (záznam v Archimer, Ifremer), doi:10.1029/2012GC004433 (2012)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.