Ashadze-1

hydrotermální průduchy, N. Atlantic, N MAR

Kde: N. Atlantic, N MAR
Prostředí: mid-ocean ridge
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 4 200 m
Nejvyšší teplota: 355 °C
Objeven: 2003 TV profiling; 2007 ROV Victor 6000
Poloha: 12,973°, -44,863°

Ashadze-1 je pole „černých kouřů“ – horkých podmořských pramenů s tmavou vodou plnou minerálů – na Středoatlantském hřbetu, asi 4 080 m pod hladinou. V roce 2007 ho poprvé prozkoumal podmořský robot; studie z roku 2011 ho označila za nejhlubší známé činné hydrotermální pole. Zvláštní je i tím, že tu skoro chybějí živočichové, kteří jinde u atlantských průduchů převládají. ^{[1, 2]}

Co to je

Pole leží na Středoatlantském hřbetu asi na 13° severní šířky, v mezinárodních vodách. Je to hydrotermální pole, tedy místo, kde ze dna vytéká voda ohřátá v horkých horninách pod ním. Katalog InterRidge uvádí hloubku 4 080–4 200 m. ^[1]

Na ploše pole stojí stovky činných i vyhaslých komínů ze sirníků – minerálů, v nichž je kov vázaný se sírou. Z části z nich proudí čirá voda, z jiných černý „kouř“, tedy drobné částečky minerálů, které se vysrážejí, když se horká voda smísí se studenou mořskou. ^{[3, 2]}

Jak vznikl

Středoatlantský hřbet je místo, kde se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a mezi nimi vzniká nové mořské dno. Tady se rozšiřuje asi o 26 mm za rok. Pole leží u paty západního svahu riftového údolí – prohlubně, která se táhne po ose hřbetu. ^{[1, 3]}

Horniny pod polem nejsou běžný čedič, ale peridotit ze zemského pláště přeměněný vodou na serpentinit. Pole leží pod rozsáhlou plochou velkého zlomu, takzvaného oceánského odtržného zlomu, a podle studie z roku 2012 může právě tento zlom sloužit horké vodě jako hlavní cesta horninou. ^{[1, 3]}

Svahy údolí tvarovaly skalní sesuvy o velikosti od desítek metrů po kilometry. Samotné pole Ashadze-1 sedí na mase sesutých hornin protažené od západu k východu. Vědci tu popsali i paprskovitě rozbíhající se pukliny a uvažují, že horká voda se tu občas může drát ven výbušně, podobně jako u gejzíru. ^[3]

Objev

Pole objevila v roce 2003 výprava lodi Professor Logatchev, která dno prohlížela tažnou televizní kamerou. Ve stejné oblasti leží i sousední pole Ashadze-2. ^[1]

V roce 2007 se k polu poprvé dostal dálkově řízený robot Victor 6000 při výpravě SERPENTINE lodi Pourquoi pas?. Robot pole zmapoval, nafotil dno a odebral vzorky živočichů z plochy asi 200 × 110 m. ^{[1, 2]}

Co o něm dnes víme

Vzorky vody z černých kouřů odebrané v hloubce 4 088 m měly 353–355 °C a byly silně kyselé (pH kolem 4). Souhrnná studie z roku 2015 uvádí jako nejvyšší naměřenou teplotu na poli 372 °C, katalog InterRidge 355 °C. ^{[4, 1]}

Voda je bohatá na vodík a obsahuje i metan. To je typické pro průduchy v plášťových horninách: když se peridotit mění na serpentinit, uvolňuje se vodík. Studie z roku 2015 tato pole zkoumala i jako místa, kde mohou bez účasti živých organismů vznikat metan a jednoduché organické látky. ^[4]

Život

Na jiných průduších Středoatlantského hřbetu převládají živočichové, kteří žijí v soužití (symbióze) s bakteriemi. Na Ashadze-1 jich je překvapivě málo; například krevet Rimicaris exoculata tu vědci viděli jen velmi málo. ^{[2, 1]}

Nejpočetnější jsou tu živočichové, kteří se jinde drží spíš na okraji průduchů: sasanka Maractis rimicarivora a mnohoštětinatý červ z čeledi Chaetopteridae (rod Phyllochaetopterus), podle autorů dosud nepopsaný nový druh. Sasanek bylo na západní straně hlavní skupiny komínů až 32 na metr čtvereční. ^[2]

Autoři studie z roku 2011 proto soudí, že zdejší společenstvo živočichů je ve fázi úpadku. ^[2]

Fakta

Objev: 2003, loď Professor Logatchev (tažená kamera)
První ponor: 2007, robot Victor 6000 (výprava SERPENTINE)
Hornina: serpentinizovaný peridotit ze zemského pláště
Nejvyšší teplota: 372 °C (podle Konn a kol. 2015)
Kyselost vody: pH asi 3,9–4,1
Typický živočich: sasanka Maractis rimicarivora

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
černý kouř: průduch, z něhož proudí velmi horká voda zčernalá drobnými částečkami sirníků kovů
sirníky: minerály, v nichž je kov (železo, měď, zinek) vázaný se sírou; tvoří komíny většiny průduchů
litosférická deska: velký pevný kus zemského povrchu, který se pomalu pohybuje vůči sousedním deskám
riftové údolí: protáhlá prohlubeň na ose středooceánského hřbetu, kde se dno roztahuje
zemský plášť: vrstva Země pod kůrou, tvořená hlavně horninou peridotitem
serpentinit: hornina, která vzniká, když peridotit z pláště reaguje s vodou
oceánský odtržný zlom: velký mírně ukloněný zlom u středooceánského hřbetu, po kterém se na dno vysunou horniny z hloubky
pH: míra kyselosti; 7 je neutrální, méně je kyselé, více zásadité; mořská voda má asi 8
symbióza: soužití dvou organismů ke vzájemnému prospěchu, tady živočicha a bakterií, které mu vyrábějí potravu

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Ashadze-1, PANGAEA (2020)
Fabri, M.-C., Bargain, A., Briand, P., Gebruk, A., Fouquet, Y., Morineaux, M., Desbruyères, D. (2011): The hydrothermal vent community of a new deep-sea field, Ashadze-1, 12°58′N on the Mid-Atlantic Ridge. Journal of the Marine Biological Association of the UK 91(1), 1–13, Journal of the Marine Biological Association of the UK (záznam v Archimer, Ifremer), doi:10.1017/S0025315410000731 (2011)
Ondréas, H., Cannat, M., Fouquet, Y., Normand, A. (2012): Geological context and vents morphology of the ultramafic-hosted Ashadze hydrothermal areas (Mid-Atlantic Ridge 13°N). Geochemistry, Geophysics, Geosystems 13, Q0AG14, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (záznam v Archimer, Ifremer), doi:10.1029/2012GC004433 (2012)
Konn, C., Charlou, J.L., Holm, N.G., Mousis, O. (2015): The Production of Methane, Hydrogen, and Organic Compounds in Ultramafic-Hosted Hydrothermal Vents of the Mid-Atlantic Ridge. Astrobiology 15(5), 381–399, Astrobiology (plný text v PubMed Central), doi:10.1089/ast.2014.1198 (2015)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.