Alarcon Rise/Tamayo intersection

hydrotermální průduchy, N. Pacific, Gulf of California

Kde

N. Pacific, Gulf of California

Prostředí

mid-ocean ridge

Činnost

active, inferred

Hloubka

2 358 m

Objeven

2015 ROV Doc Ricketts did not confirm activity

Poloha

23,234°, -108,617°

Ložisko mlžů na dně Kalifornského zálivu v hloubce asi 2 360 m, kde podmořský hřbet Alarcón Rise přechází v transformní zlom Tamayo. Vědci z MBARI v roce 2015 usoudili, že mlže tu nejspíš živí velmi chladný hydrotermální výron, ne obyčejný chladný průsak – a že by šlo o první takový nález na transformním zlomu. Potvrzení této hypotézy jsme do října 2026 v dostupných zdrojích nenašli. ^{[2, 1]}

Co to je

Alarcón Rise je krátký úsek středooceánského hřbetu v jižní části Kalifornského zálivu, kde se od sebe vzdaluje Pacifická a Severoamerická deska. Na jeho jižním konci navazuje transformní zlom Tamayo – zlom, podél kterého se obě desky jen posouvají vedle sebe. Rychlost rozšiřování dna tu podle modelu desek, který uvádí katalog InterRidge, činí asi 47,5 mm za rok. ^{[2, 1]}

Místo leží ve vodách Mexika. Katalog InterRidge ho vede jako „činné podle nepřímých důkazů“: ponor v roce 2015 činnost nepotvrdil a katalog sám upozorňuje, že se nakonec může ukázat jako hydrotermální průsak, nebo obyčejný chladný průsak. ^[1]

Objev

Ložisko našla 8. dubna 2015 dálkově řízená ponorka Doc Ricketts výzkumného ústavu MBARI (Monterey Bay Aquarium Research Institute) při ponoru číslo 744. Šlo o výpravu „Gulf of California 2015, Leg 5“ zaměřenou na sopky a podmořské hory. ^{[2, 1]}

Cílem ponoru bylo hlavně prozkoumat zlomový systém Tamayo, tedy hranici desek, aby šlo modelovat deformaci horniny a lépe pochopit, jak vznikají zemětřesení. Systém se skládá z mnoha dílčích zlomů. Podle seismických měření měly lávové proudy být zcela bez usazenin; ve skutečnosti tu byla vrstva tenčí než metr. Podle vědců to odpovídá lávovým proudům mladším než pár tisíc let, což je na transformním zlomu neobvyklé. ^[2]

Život

V ložisku žili mlži s růžovými sifony (trubicemi, kterými nasávají a vypouštějí vodu) a viděli tu i kraba z čeledi Galatheidae. Růžovou barvu dává mlžům hemoglobin s železem; mlži z prostředí bohatšího na kyslík mívají místo toho bledě modrý hemocyanin s mědí. ^[2]

Mlži žijí v souručenství s bakteriemi, které okysličují sirovodík a z energie, kterou tím získají, vyrábějí organické látky. Tomu se říká chemosyntéza a celé společenstvo na ní závisí. ^[2]

Co o něm dnes víme

Ložiska mlžů na transformních zlomech se obvykle považují za chladné průsaky, které živí metan. Ten ale vzniká pomalu z organických zbytků pohřbených pod stovkami metrů usazenin bez kyslíku. Tady jsou usazeniny tenké a mladé, a proto Rob Zierenberg z výpravy navrhl, že jde ve skutečnosti o velmi chladný hydrotermální výron a síra pochází z čedičových lávových hornin. ^[2]

Podle vědců z výpravy by to mohl být první známý nízkoteplotní hydrotermální výron na transformním zlomu; průsaky živené metanem už se na jiných transformních zlomech našly. Ověřit to měly laboratorní rozbory izotopů síry ve vzorcích hornin. Výsledek těchto rozborů jsme v dostupných zdrojích nenašli. ^[2]

Fakta

Objev

8. 4. 2015, ponorka Doc Ricketts (MBARI), ponor 744

Život

mlži s růžovými sifony, krab z čeledi Galatheidae

Usazeniny na dně

vrstva tenčí než 1 m

Slovníček

středooceánský hřbet

podmořské pohoří, na jehož ose se od sebe vzdalují dvě litosférické desky a vzniká nová oceánská kůra

transformní zlom

zlom, podél kterého se dvě desky posouvají vodorovně vedle sebe; spojuje dva posunuté úseky hřbetu

chladný průsak

místo na dně, kde z usazenin pomalu vyvěrá tekutina bohatá na metan nebo sirovodík, bez ohřátí

hydrotermální výron

místo na dně, kde vytéká voda, která prošla horkou horninou; může být horký i jen vlažný

chemosyntéza

výroba potravy pomocí energie z chemických látek (např. sirovodíku) místo ze slunečního světla

sifon

trubice, kterou mlž nasává a vypouští vodu

Zdroje

1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Alarcon Rise/Tamayo intersection, PANGAEA (2020)
2. Bowles, J., Spelz, R., Zierenberg, R.: Gulf of California 2015, Leg 5 – Volcanoes and Seamounts, Log 6 (deník výpravy, 8. 4. 2015), Monterey Bay Aquarium Research Institute (MBARI) (2015)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.