TerraBeat – zemětřesení a sopky

Aden New Century Mountains

hydrotermální průduchy, Indian, Aden Ridge

Kde
Indian, Aden Ridge
Prostředí
mid-ocean ridge
Činnost
active, inferred
Hloubka
800 m
Objeven
2000-2001 plume only
Poloha
12,083°, 45,667°

Aden New Century Mountains jsou dvojice podmořských hor na ose Adenského hřbetu v západní části Adenského zálivu, mezi Jemenem a Somálskem. Japonská výprava tu na přelomu let 2000 a 2001 zachytila ve vodě stopy horkých pramenů ze dna, samotné prameny na dně ale podle katalogu InterRidge (verze z roku 2020) zatím nikdo nepozoroval. [2, 3, 1]

Jak vznikl

Adenský záliv je malá oceánská pánev mezi Arábií a Somálskem. Pevninská kůra se tu začala trhat ve starším miocénu (geologické období zhruba před 23 až 16 miliony let) a podél osy zálivu dnes vzniká nová oceánská kůra – vede tudy středooceánský hřbet. Desky se tu podle katalogu InterRidge rozestupují asi o 21 mm za rok. [2, 1]

Hřbet je směrem na západ čím dál mělčí. Nejmělčí místo leží kolem 45° 40′ východní délky a japonští vědci mu dali jméno Aden New Century Mountains („hory nového století“) – podobně se jmenovala i jejich výprava. Jde o dvojici vrcholů uprostřed příkopového (riftového) údolí, jejichž vršky jsou jen asi 500 m pod hladinou. [2, 1]

Autoři výpravy považují obě hory nejspíš za sopky horké skvrny – místa, kde z hlubokého pláště vystupuje teplejší materiál. Západní konec Adenského hřbetu pokračuje dál k západu jako Tadžurský rift. [3, 1]

Objev

Od prosince 2000 do ledna 2001 zkoumala Adenský záliv japonská výzkumná loď Hakuho-maru. Cílem výpravy Aden New Century Cruise bylo poznat stavbu hřbetu, hydrotermální činnost (proudění horké vody horninami pod dnem) a dění v plášti. Dno vědci podrobně zmapovali vícepaprskovým sonarem. [2]

Při hledání hydrotermálních vleček – oblaků vody obohacené látkami z pramenů – táhli vědci nad dnem sondu nahoru a dolů (tzv. tow-yo). Sonda měřila průhlednost vody a přímo na místě i obsah manganu a železa. V nejzápadnější zkoumané oblasti, u zmíněných dvou hor, zachytili nejméně dvě zóny s odchylkami manganu, železa, pH a průhlednosti vody. [3]

Podle chemického složení vleček autoři usoudili, že ze dna u těchto sopek vytékají horké roztoky, jaké známe z „černých“ nebo „bílých kuřáků“. Katalog InterRidge (verze z roku 2020) proto pole vede jako činné jen podle stop ve vodě; přímo na dně prameny zatím nikdo nepozoroval. [3, 1]

Fakta

Zjištěno
2000–2001, loď Hakuho-maru (výprava Aden New Century Cruise)
Hloubka vrcholů
asi 500 m
Doklad
jen vlečka ve vodě (mangan, železo, pH, zakalení)

Slovníček

středooceánský hřbet
podmořské pohoří, kde se od sebe vzdalují litosférické desky a z magmatu vzniká nová oceánská kůra
rift
pásmo, kde se zemská kůra roztahuje a trhá; vzniká v něm protáhlé propadlé údolí
horká skvrna
místo, kde z hlubokého zemského pláště vystupuje teplejší hornina a nad ním vznikají sopky
hydrotermální vlečka
oblak vody nad pramenem na dně, obohacený o rozpuštěné kovy a částice; lze ji zachytit přístroji i na stovky metrů daleko
černý a bílý kuřák
komíny na dně, ze kterých vytéká horký roztok; podle barvy srážejících se minerálů vypadá jako tmavý nebo světlý kouř
pH
míra kyselosti; 7 je neutrální, méně je kyselé, více zásadité

Zdroje

  1. Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – Aden New Century Mountains, PANGAEA (2020)
  2. Fujimoto, H., Tamaki, K., Gamo, T., Nakanishi, M. et al. (2001): Results of the research cruise in Gulf of Aden: Aden New Century Cruise (ANCC) by R/V Hakuho-maru. Japan Earth and Planetary Science Joint Meeting 2001, abstrakt A5-P010, Japan Geoscience Union (2001)
  3. Gamo, T. et al. (2001): Evidence of active hydrothermal fluid venting around hotspot volcanoes in the western Gulf of Aden. Japan Earth and Planetary Science Joint Meeting 2001, abstrakt A5-020, Japan Geoscience Union (2001)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.