ABE

hydrotermální průduchy, S. Pacific, Lau Basin

Kde: S. Pacific, Lau Basin
Prostředí: back-arc spreading center
Činnost: active, confirmed
Hloubka: 2 220 m
Nejvyšší teplota: 309 °C
Objeven: 2004 AUV ABE; 2004 plume only on previous cruise
Poloha: -20,762°, -176,191°

ABE je pole horkých podmořských pramenů v Lauské pánvi u Tonga, v hloubce asi 2 140–2 220 m, kde voda dosahuje až 309 °C. Leží v oblasti, kterou si americký výzkumný program Ridge 2000 vybral k podrobnému studiu. ^{[1, 2]}

Jak vznikl

Lauská pánev u Tonga je takzvaná zaoblouková pánev. V ní se dno roztahuje podobně jako na středooceánském hřbetu a z magmatu tu vzniká nová kůra. Pole ABE leží na Východním lauském riftu (Eastern Lau Spreading Center), který se tu rozevírá asi o 7 cm za rok. ^[1]

Pole není přímo na ose riftu, ale asi 600 m západně od ní, na východní straně zlomu, podél kterého je dno posunuté asi o 30 m. ^[1]

Láva na dně Východního lauského riftu se mění od severu k jihu: na severu převládá čedič, směrem k jihu láva bohatší na křemík, podobná andezitu. Nejprudší změna je mezi poli TowCam a ABE. ^[2]

Objev

Stopu průduchů – oblak ohřáté a chemicky změněné vody nad dnem – zachytila v roce 2004 jedna z výprav. Ještě téhož roku pole našla na dně samostatně plující robotická ponorka ABE amerického ústavu WHOI, která nese stejné jméno. ^{[1, 5]}

Oblaky vody z průduchů podél celého asi 400 km dlouhého Východního lauského riftu souvisle proměřili a v roce 2006 popsali Baker a kolegové. Zjistili, že průduchů přibývá tam, kde se dno roztahuje rychleji, podobně jako na středooceánských hřbetech. ^[4]

Podle katalogu InterRidge (2020) leží pole v území, na které měla průzkumnou licenci těžební firma Nautilus Minerals. ^[1]

Život

Kde teplá voda prosakuje dnem jen pomalu, žijí na Východním lauském riftu hlavně tři skupiny živočichů: plži rodu Alviniconcha, plž Ifremeria nautilei a slávka Bathymodiolus brevior. ^{[2, 1]}

Na ABE měřili vědci v letech 2006 a 2009 s podvodním robotem Jason 2 teplotu a chemii vody přímo mezi živočichy. Plži Alviniconcha tu žijí ve vodě, kde je kyslíku tak málo, že ho přístroje sotva zachytí. Kolem slávek je tu zase velmi málo sirovodíku – průměrně 3,4 mikromolu na litr, méně než na třech dalších sledovaných polích riftu. ^[2]

Co o něm dnes víme

Podle katalogu InterRidge patří ABE k šesti polím Lauské pánve, jejichž mapy s mimořádně jemným rozlišením 25 cm popsali vědci v roce 2008. Mapy ukázaly, že se tvar sopečného dna podél riftu mění: od nízkých, stovky metrů širokých lávových kup rozpraskaných zlomy k vyšším a užším kupám z hrubé, rozervané lávy. Podle autorů to naznačuje, že pod dnem proudí voda různými cestami. ^{[3, 1]}

Srovnání z roku 2012 ukázalo, že voda mezi zvířaty na Východním lauském riftu bývá teplejší (až kolem 55 °C) než u průduchů na Východopacifickém hřbetu u 9° severní šířky. Pro ABE autoři vypočítali, že kyslík už ve vodě nenajdou, jakmile má teplotu asi 24 °C. ^[2]

Fakta

Objev: 2004, robotická ponorka ABE (WHOI)
Poloha vůči ose: asi 600 m západně od osy riftu
Typičtí živočichové: plži Alviniconcha a Ifremeria, slávky Bathymodiolus
Výzkumný program: Ridge 2000 (USA)

Slovníček

hydrotermální průduch: místo na mořském dně, kde vytéká voda ohřátá horkou horninou pod dnem; nese rozpuštěné minerály, které se kolem otvoru srážejí
zaoblouková pánev: oblast za sopečným obloukem, kde se dno roztahuje a vzniká nová kůra, podobně jako na středooceánském hřbetu
rift: pásmo, kde se zemská kůra roztahuje a trhá a kde vystupuje magma
čedič: tmavá sopečná hornina z řídké lávy chudé na křemík
andezit: sopečná hornina s více křemíkem než čedič; typická pro sopky nad subdukcí
sirovodík: jedovatý plyn páchnoucí po zkažených vejcích; u průduchů slouží bakteriím jako zdroj energie
mikromol: jednotka množství látky; mikromol na litr vyjadřuje velmi nízkou koncentraci
WHOI: Woods Hole Oceanographic Institution, americký ústav pro výzkum oceánů

Zdroje

Beaulieu, S.E., Szafrański, K.M. (2020): InterRidge Global Database of Active Submarine Hydrothermal Vent Fields, Version 3.4 – ABE, PANGAEA (2020)
Luther, G.W. III et al. (2012): Chemistry, temperature, and faunal distributions at diffuse-flow hydrothermal vents: Comparison of two geologically distinct ridge systems. Oceanography 25(1), 234–245, The Oceanography Society (plný text: tos.org) (2012)
Ferrini, V. et al. (2008): Variable morphologic expression of volcanic, tectonic, and hydrothermal processes at six hydrothermal vent fields in the Lau back-arc basin. Geochemistry, Geophysics, Geosystems 9, Q07022, Geochemistry, Geophysics, Geosystems (abstrakt přes Crossref) (2008)
Baker et al. (2006): Abundant hydrothermal venting along melt-rich and melt-free ridge segments in the Lau back-arc basin. Geophysical Research Letters 33, L07308, Geophysical Research Letters (abstrakt přes Crossref) (2006)
ABE cruise on R/V DayangYihao, August–September 2008 (zpráva pro DESSC, prosinec 2008) – uvádí tým ABE z WHOI, UNOLS – Deep Submergence Science Committee (2008)

Text sestaven 2026-10-31, ověřen 2026-10-31.

Údaje o průduchu: InterRidge Vents Database v3.4 (CC BY-NC-SA 4.0). Další sopky a průduchy.